H&M, kdysi pyšný švédský oděvní kolos, čelí nejen krizi identity, ale i alarmujícímu poklesu zájmu zákazníků. Se sérií špatných rozhodnutí, od neúspěšného odchodu z Ruska po skandály spojené s udržitelností, se nový generální ředitel snaží zachránit, co se dá, ale je už možná příliš pozdě.

V srdci Švédska se odehrává drama, které má daleko za hranice skandinávských lesů. H&M, ikona švédského byznysu a dlouholetý vládce globální módy, se potácí ve vodách plných žraloků. Příběh o vzestupu a pádu tohoto módního giganta není jen příběhem o selháních vedení nebo nepřízni osudu; je to odraz hlubšího a strukturálnějšího problému - ztráty kontaktu se základnou svých zákazníků a neschopnosti přizpůsobit se měnícím se trendům a požadavkům na udržitelnost.


Helena Helmerssonová, která převzala vedení společnosti v roce 2020, zdědila impérium s trhlinami ve zdech. Tyto trhliny se rychle rozšířily na propasti, když H&M čelilo kritice za svůj těžkopádný ústup z Ruska, neobratné řešení ekologických skandálů a masové propouštění. Přestože Helmerssonová učinila některé kroky k nápravě, její snahy byly často vnímány jako nedostatečné a příliš pozdní.


Nyní, když Daniel Ervér přebírá žezlo, zdá se, že se H&M nachází na křižovatce, kde jedna cesta vede k pokusu o obnovu ztracené slávy, zatímco druhá směřuje k nevyhnutelnému pokračování úpadku. Problémem není jen to, že H&M zavřelo stovky obchodů a propustilo tisíce zaměstnanců; skutečnou katastrofou je hluboký pokles zájmu mezi zákazníky, kteří se obrací na značky, které lépe reprezentují jejich hodnoty a životní styl.


Je alarmující, že i když H&M investuje do online prodeje a udržitelných iniciativ, zdá se, že tyto kroky nejsou dostatečné k přilákání nové generace zákazníků. Konkurence v podobě agilnějších, plně digitálních značek, jako je Shein, které nabízejí nejen konkurenceschopné ceny, ale také rychlejší reakci na měnící se módní trendy, zanechává H&M daleko za sebou.


Navíc, obvinění z "greenwashingu" a odhalení, že recyklované oblečení končí na skládkách, pouze prohloubila skepsi veřejnosti a zpochybnila upřímnost značky v otázkách udržitelnosti. V době, kdy je ekologická stopa módy pod drobnohledem, se zdá, že H&M ztratilo morální vysokou půdu, na které kdysi stálo.


Zatímco Ervér stojí před herkulovským úkolem oživit značku, která se stala svou vlastní pastí úspěchu, musí se zaměřit nejen na inovace a udržitelnost, ale především na opětovné získání důvěry a zájmu zákazníků. Bez radikální změny v přístupu a nabídce se však H&M může stát další obětí nemilosrdného módního průmyslu, přičemž jeho dřívější sláva bude jen vzdálenou vzpomínkou.


Pokud H&M nechce skončit jako varovný příběh pro budoucí generace podnikatelů, musí nyní jednat rychle a rozhodně. Jinak riskuje, že se z hlubin nezájmu zákazníků už nikdy nevzpamatuje. A pro švédského giganta, který kdysi hrdě stál na vrcholu módního světa, by to byl smutný konec.